Lotosový květ a síla meditace

Kdo si rozbalí balíček s náramkem, spatří lotosový kvítek, který je červenou šňůrkou k náramku přivázaný (je talismanem, který se před nasazením náramku odvazuje). Jaké je jeho význam a symbol? Zkusím to vyjádřit citací z nádherné knihy Lamy Ješe Losala Rinpočeho - "Z rebela mnichem", kterou jsem před nedávnem poslouchala a tato slova přesně vyjádřila mé cítění, proto si dovolím je použít do písmene:

"2 klíčové principy Buddhistického učení jsou POMÍJIVOST A SOUCIT.

 Nic netrvá věčně. Můžeme si vybrat, zdali to budeme považovat za tragédii, či za svobození od sebestředných zájmů a příležitost rozvíjet soucitnost k sobě sama i k ostatním. V Buddhismu je mysl králem a to, jak na věci nahlížíme je klíčem.

 Pokud se staneme svědky utrpení, a tím spíše, pokud si ho zažijeme na vlastní kůži, může se naše srdce probudit k soucitným činům.

Těžké časy se stávají příležitostí učit se, vcítit se, obrátit se k pozitivitě a změně. V Buddhismu je jedním ze symbolů soucitnosti lotosový květ, který vyrůstá z bahna, aby vykvetl na krásném jezeře. Semeno květu soucitnosti klíčí ve smrdutém bahně hluboko pod vodní hladinou. Bahnem se rozumí všechny ty nepříjemné emoce a tendence, které chceme ukrýt před světem i před sebou… Vztek, zášť, žárlivost a pýcha, naše sobectví, lakota i neurotické vzorce myšlení, jež nás omezují. Tohle všechno je součástí onoho bahna. Normálně se chceme tohoto hnijícího kompostu v srdci či mysli zbavit, přitom je daleko konstruktivnější pohlížet na něj jako na hnojivo pro semeno soucítění. Nebýt bahna, nemohlo by semeno klíčit, vyrůst vodami jezera a nakonec vyvést v našich vědomých zkušenostech a projevit se tak v každodenním životě. Tudíž místo toho, abychom se snažili očistit mysl od všeho negativního, což se zdá nemožné, můžeme přijmou pocity, které nám jsou nepříjemné jako zdroj TRANSFORMACE. Budeme-li jim čelit a pokusíme se pochopit bolest svou i ostatních, může sazenička začít růst. Živíme ji tím, že jsme dbalí a rozdáváme trpělivost a laskavost, až konečně vykvete.Bez temnoty se nemůže probudit soucit a bez soucitu zůstáváme uvězněni v temnotě…"

Jak to může vypadat v praxi?

Podělím se s Vámi o meditaci, která není tajná. Naopak, její kořeny sahaní daleko k počátkům této "disciplíny". Mám ji moc ráda, protože je velmi účinná a může být vaším cenným společníkem...

Posaďte se (nebo položte - záleží, co je Vám příjemné) a vizualizujte si uprostřed svého srdce místo, kam zasadíte semínko lotosového květu. Každou myšlenkou a svým cítěním se pak koncentrujte na jeho opečování tak, aby začalo klíčit a potom růst. Když vyroste, rozvine se lotosový do krásné barvy a září (každý máme jinou i vám se ta vaše ukáže). Jak jsem říkala, může s vámi být navždy, proto tato meditace není otázkou jednoho "posazení se", ale váš lotosový květ vyžaduje pravidelné návštěvy a péči. Uvidíte, že vám začne mnohé ukazovat a naše pozornost na něj směřuje k těm nekrásnějším a nejsoucitnějším vlastnostem naší bytosti, které nás naplní krásnem. Meditaci můžete provádět doma, ale já ji dělám kdykoli - když čekám ve frontě v obchodě, na chvilku si zavřu oči, když letím v letadle, když piji ranní kávu. Svůj nádherný lotosový květu a krásu svého srdce navštěvujte jak jen si budete přát. I pár okamžiků, kdy se dotknete sami sebe je krásných.